dědečkův

Tsjechisch

Uitspraak

• IPA: /ɟɛdɛtʃkuːf/

Woordherkomst en -opbouw

• Afgeleid van het zelfstandig naamwoord dědeček met het achtervoegsel -ův

Bijvoeglijk naamwoord

dědečkův

1. grootvaders, opa's; eigendom van de grootvader / opa

Verbuiging

	enkelvoud				meervoud
	mannelijk		vrouwelijk	onzijdig	mannelijk		vrouwelijk	onzijdig
	bezield	onbezield			bezield	onbezield
nominatief	dědečkův		dědečkova	dědečkovo	dědečkovi	dědečkovy		dědečkova
genitief	dědečkova		dědečkovy	dědečkova	dědečkových
datief	dědečkovu		dědečkově	dědečkovu	dědečkovým
accusatief	dědečkova	dědečkův	dědečkovu	dědečkovo	dědečkovy			dědečkova
vocatief	dědečkův		dědečkova	dědečkovo	dědečkovi	dědečkovy		dědečkova
locatief	dědečkově / dědečkovu		dědečkově	dědečkově / dědečkovu	dědečkových
instrumentalis	dědečkovým		dědečkovou	dědečkovým	dědečkovými

Verwante begrippen

• děd m bezield
• děda m bezield
• dědův

Verwijzingen

• Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
• Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)