konec

Tsjechisch

Uitspraak

• IPA: /kɔnɛts/
• Geluid:  konec    (hulp, bestand)

Woordafbreking

• ko·nec

Woordherkomst en -opbouw

• Afgeleid van het Proto-Slavische *konьcь

Zelfstandig naamwoord

konec monbezield

1. einde; het achterste gedeelte

   «Konec věty zanikl v hlasitém potlesku.»

   Het einde van de zin verdween in een luid applaus.

2. einde; een fase van een proces, waarna geen andere fase meer is; een tijd waarin iets ophoudt

   «Je konec prázdnin a jako každý rok čeká několik tisíc prvňáčků na svůj první školní den.»

   Het is het einde van de vakantie en zoals elk jaar wachten duizenden eerste klassers op hun eerste schooldag.

3. (figuurlijk) hoek; regio

   «Sešli se tu lidé ze všech konců světa.»

   Mensen kwamen hier uit alle hoeken van de wereld.

Verbuiging

	enkelvoud	meervoud
nominatief	konec	konce
genitief	konce	konců
datief	konci	koncům
accusatief	konec	konce
vocatief	konci	konce
locatief	konci	koncích
instrumentalis	koncem	konci

Synoniemen

1. –
2. padla v, ukončení o, zakončení o, závěr monbezield
3. –

Antoniemen

1. začátek monbezield
2. začátek monbezield
3. –

Afgeleide begrippen

koncem (bw.) koncový končit imperfectief koneckonců (bw.)

koneček monbezield konečník monbezield konečný nakonec (bw.)

Typische woordcombinaties

• konec roku monbezield – jaareinde
• konec světa monbezield – het einde van de wereld
• konec života monbezield – levenseinde

Verwante begrippen

dokončení o dokončit koncovka v konečná v konečně (bw.)

konečnost v nekonečno o nekonečnost v nekonečný

skončit perfectief ukončit ukonečný zakončit

Uitdrukkingen en gezegden

• být v koncích
• být někomu konec
• konec konců
• od začátku do konce
• tahat za kratší konec

Verwijzingen

• Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
• Slovník spisovného jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
• Příruční slovník jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
• Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch / Duits)