disipativní

Tsjechisch

Woordafbreking

• di·si·pa·tiv·ní

Woordherkomst en -opbouw

• Afgeleid van het zelfstandig naamwoord disipace met het achtervoegsel -ivní

Bijvoeglijk naamwoord

disipativní

1. (natuurkunde) dissipatief

Verbuiging

	enkelvoud				meervoud
	mannelijk		vrouwelijk	onzijdig	mannelijk		vrouwelijk	onzijdig
	bezield	onbezield			bezield	onbezield
nominatief	disipativní				disipativní
genitief	disipativního		disipativní	disipativního	disipativních
datief	disipativnímu		disipativní	disipativnímu	disipativním
accusatief	disipativního	disipativní			disipativní
vocatief	disipativní				disipativní
locatief	disipativním		disipativní	disipativním	disipativních
instrumentalis	disipativním		disipativní	disipativním	disipativními

Synoniemen

• disipační

Verwijzingen

• Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)