člověkův

Tsjechisch

Uitspraak

• IPA: /tʃlɔvjɛkuːf/

Woordherkomst en -opbouw

• Afgeleid van het zelfstandig naamwoord člověk met het achtervoegsel -ův

Bijvoeglijk naamwoord

člověkův

1. mens'; eigendom van de mens

Verbuiging

	enkelvoud				meervoud
	mannelijk		vrouwelijk	onzijdig	mannelijk		vrouwelijk	onzijdig
	bezield	onbezield			bezield	onbezield
nominatief	člověkův		člověkova	člověkovo	člověkovi	člověkovy		člověkova
genitief	člověkova		člověkovy	člověkova	člověkových
datief	člověkovu		člověkově	člověkovu	člověkovým
accusatief	člověkova	člověkův	člověkovu	člověkovo	člověkovy			člověkova
vocatief	člověkův		člověkova	člověkovo	člověkovi	člověkovy		člověkova
locatief	člověkově / člověkovu		člověkově	člověkově / člověkovu	člověkových
instrumentalis	člověkovým		člověkovou	člověkovým	člověkovými

Verwijzingen

• Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)