kočovati
Uiterlijk
- IPA: /kɔtʃovacɪ/
- ko·čo·va·ti
kočovati imperfectief
| enkelvoud | meervoud | ||
|---|---|---|---|
| eerste persoon | kočuji (kočuju) | kočujeme | |
| tweede persoon | informeel | kočuješ | kočujete |
| formeel | kočujete | ||
| derde persoon | kočuje | kočují (kočujou) | |
- Slovník spisovného jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Příruční slovník jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch / Duits)