určení
Tsjechisch
Uitspraak
- IPA: /ʊrtʃɛɲiː/
Woordafbreking
- ur·če·ní
Woordherkomst en -opbouw
Zelfstandig naamwoord
určení o
- bepaling, vaststelling
- doel
- goedkeuring; van een besluit
- benoeming
Verbuiging
enkelvoud | meervoud | |
---|---|---|
nominatief | určení | určení |
genitief | určení | určení |
datief | určení | určením |
accusatief | určení | určení |
vocatief | určení | určení |
locatief | určení | určeních |
instrumentalis | určením | určeními |
Synoniemen
- stanovení o, identifikace v, identifikování o, konstatování o
- cíl monbezield, účel monbezield, záměr monbezield
- –
- ustanovení o, pověření o
Afgeleide begrippen
Typische woordcombinaties
Verwante begrippen
Verwijzingen
- Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Slovník spisovného jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Příruční slovník jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch / Duits)
Bijvoeglijk naamwoord
určení
- nominatief bezield mannelijk meervoud van určený
- vocatief bezield mannelijk meervoud van určený