trojice
Uiterlijk
- IPA: /trɔjɪtsɛ/
- tro·ji·ce
trojice v
- drietal
- (religie) drie-eenheid, drievuldigheid, triniteit
- (kaartspel) three of a kind, trips, set; drie kaarten van dezelfde waarde in bijvoorbeeld poker
enkelvoud | meervoud | |
---|---|---|
nominatief | trojice | trojice |
genitief | trojice | trojic |
datief | trojici | trojicím |
accusatief | trojici | trojice |
vocatief | trojice | trojice |
locatief | trojici | trojicích |
instrumentalis | trojicí | trojicemi |
- Nejsvětější trojice v
- Svatá trojice v
- trojice přátel v – een drietal vrieden
- Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Slovník spisovného jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Příruční slovník jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)