trojice
Uiterlijk
- IPA: /trɔjɪtsɛ/
- tro·ji·ce
trojice v
- drietal
- (religie) drie-eenheid, drievuldigheid, triniteit
- (kaartspel) three of a kind, trips, set; drie kaarten van dezelfde waarde in bijvoorbeeld poker
| enkelvoud | meervoud | |
|---|---|---|
| nominatief | trojice | trojice |
| genitief | trojice | trojic |
| datief | trojici | trojicím |
| accusatief | trojici | trojice |
| vocatief | trojice | trojice |
| locatief | trojici | trojicích |
| instrumentalis | trojicí | trojicemi |
- Nejsvětější trojice v
- Svatá trojice v
- trojice přátel v – een drietal vrieden
- Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Slovník spisovného jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Příruční slovník jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)