starořečtina

Tsjechisch

Uitspraak

• IPA: /starɔr̝ɛtʃcɪna/

Woordafbreking

• sta·ro·řeč·ti·na

Woordherkomst en -opbouw

• Samenstelling van het bijvoeglijke naamwoord starý en het zelfstandige naamwoord řečtina

Zelfstandig naamwoord

starořečtina v

1. (taal) Oudgrieks; een nu dode taal die werd gesproken in Griekenland

Verbuiging

	enkelvoud	meervoud
nominatief	starořečtina	starořečtiny
genitief	starořečtiny	starořečtin
datief	starořečtině	starořečtinám
accusatief	starořečtinu	starořečtiny
vocatief	starořečtino	starořečtiny
locatief	starořečtině	starořečtinách
instrumentalis	starořečtinou	starořečtinami

Synoniemen

• klasická řečtina v
• stará řečtina v
• starořecky (bw.)

Hyperoniemen

• jazyk monbezield

Afgeleide begrippen

• starořečtinář

Verwante begrippen

novořečtina v po řecku Řecko o řecky (bw.)

řecký Řekyně v Řek mbezield starořecký

Meer informatie

• Zie Wikipedia voor meer informatie.

Verwijzingen

• Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)