provenir
Uiterlijk
| stamtijd | ||
|---|---|---|
| tegenw. tijd |
verleden tijd |
voltooid deelwoord |
| provinc | provenia | provingut |
| 3e vervoeging | volledig | |
provenir
- afkomstig zijn (van), voortvloeien (uit)
- IPA: /pɾoβeníɾ/
- pro·ve·nir
provenir
| stamtijd | ||
|---|---|---|
| infinitief | verleden tijd |
voltooid deelwoord |
| provenir |
provenía |
provenido |
| volledig | ||
- overgankelijk afkomstig zijn van, voortvloeien uit
- [1] proceder