ostří

Tsjechisch

Uitspraak

• IPA: /ɔstr̝̊iː/

Woordafbreking

• os·t·ří

Zelfstandig naamwoord

ostří o

1. snede; scherpte, de kant waarmee gesneden wordt
2. scherpte

Verbuiging

	enkelvoud	meervoud
nominatief	ostří	ostří
genitief	ostří	ostří
datief	ostří	ostřím
accusatief	ostří	ostří
vocatief	ostří	ostří
locatief	ostří	ostřích
instrumentalis	ostřím	ostřími

Synoniemen

1. břit m
2. ostrost v

Verwante begrippen

• ostrý
• ostře (bw.)
• ostření o
• ostřice
• zaostřit perfectief

Uitdrukkingen en gezegden

• na ostří nože

Verwijzingen

• Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
• Slovník spisovného jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
• Příruční slovník jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
• Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch / Duits)

Bijvoeglijk naamwoord

ostří

1. nominatief bezield mannelijk meervoud van ostrý
2. vocatief bezield mannelijk meervoud van ostrý

Werkwoord

ostří

1. derde persoon enkelvoud tegenwoordige tijd aantonende wijs van het imperfectieve werkwoord ostřit
2. derde persoon meervoud tegenwoordige tijd aantonende wijs van het imperfectieve werkwoord ostřit